Jdi na obsah Jdi na menu
 


Starání se o koně

20. 10. 2007
jakk čistit koně
17.8.2007 10:00 | Šejla | Jak se máš o koně starat

Do práce

Při denním čištění se srst koně zbavuje špíny, různých nečistot a prachu. Hřívu a ocas je třeba důkladně pročesat. Čištění je záriveň i důležitou masáží, která uvolňuje svaly koně a podporuje prokrvení celého těla. Dávejte při čištění pozor na poranění, kožní choroby a nebo na nezvykle teplá či nateklá místa.

. Máte všechno potřebné pohromadě, abyste mohli správně vyčistit vašeho koně? Potřebujete hřeblo (nejlépe gumové), rejžák, hrubý kartáč, žíněný kartáč a háček na kopyta. Uvažte koně pokud možno venku, abyste ani vy, ani on nevdechovali prach. Kromě toho se vykartáčovaný prach nebude snášet znovu na tělo koně! Nejdříve je třeba vyškrabat kopyta. Odstraňte nejhrubší špínu a pak vyškrabte střelkové rýhy. Odstraňte kamínky, které se v kopytu zaklínily a podívejte se, neční-li z rohoviny trn nebo hřebík. Přezkoušejte, zda podkova stále správně sedí.

2. Nyní přejíždějte hřeblem po krku, bocích, hřbetě a stehnech koně. Na břiše musíte být opatrní. Někteří koně jsou na těchto místech dost citliví. Pak je tedy vhodné využít plastikové hřeblo. Masírujte kůži krouživými pohyby. Touto masáží se srst postaví a prach a špína se z ní dají lépe vykartáčovat. Hřeblo pravidelně vyklepávejte na zem.

3. Potom okartáčujte rejžákem obzvlášť tvrdošíjnou špínu, kartáčujte také proti srsti. Na hlavě, za ušima a na nohou musíte být zvlášť opatrní. nezapoměňte koně vykartáčovat i pod hřívou, na břiše, na prsou, v ohbí pod spěnkami, na loktech a hleznech. Musíte však být opatrní, mnozí koně jsou citliví a nemají čištění rádi.

4. Na další čištění vezměte, poud stojíte na pravé straně koně, hřeblo do levé a kartáč do pravé ruky (na levé straně přesně naopak). Začněte nahoře u krku. Čistěte koně dlouhými tahy kartáčem a nakonec otřete kartáč o hřeblo, aby byl zase čistý. Tak postupně vykartáčujte koně po celém těle. Srst musí být úplně hladká a lesklá.

5. Hřívu kartáčujte rejžákem nebo plastovým hřeblem. Ocas musíte pročesat žíni po žíni. Pokud jsou v žíních uzlíky, opatrně je rukou rozpleťte. Teď je kůň kompletně vyčištěný a můžete ho osedlat. Kartáče i hřebla před uklizením dobře očistěte. Nezapomeňte, že po ježdění musíte koně ještě jednou vyhřebelcovat.

POZOR!Vyškrabování kopyt

Postavte se po straně vedle koně a sjíždějte mu rukou pomalu po přední nebo zadní noze dolů. Uchopte spěnkový kloub, táhněte ho nahoru a řekněte: "Nohu!" Když kůň nereaguje, můžete se mu také tělem opřít o rameno nebo bok, aby musel přesunout váhu na druhou nohu. Při zdvihání netahejte koninohu do strany!


CO JE DOBRÉ VĚDĚT
Citliví koně
Mnozí koně jsou lechtiví a nemají rádi hřebelcování. Používejte místo železného hřebla hřbílka z gumy nabo plastu, jsou podstatně měkčí. Musíte být opatrní zejména na břiše koně, mnozí čtyřnozí kamarádi dávají zřetelně najevo, že si nepřejí, aby je na těchto místech někdo čistil...
Čištění vytváří důvěru
Čištění byste neměli brát jako něco obtěžujícího. Naopak je to dobrá příležitost,
jak si vybudovat úzký vztah s koněm. Většině koní se líbí, když je pečlivě čistíte.
Zároveň tak budete svého koně stále lépe poznávat a brzy budete vědět, co má rád
a co ne.Intenzivní péče o koně vytváří a neustále posiluje důvěru mezi koněm a jezdcem.
ČIŠTĚNÍ KOPYT OLEJEM- Tímto způsobem můžeme ošetřit jen jen dokonale čistá a suchá kopyta. I pak je účelné je ještě před natřením důkladně otřít utěrkou. Nikdy nepožíváme olej na zašpiněná kopyta, neboť nečistotu tím neodstraníme, ale pouze rozmažeme. Olejem natíráme celé kopyto směrem od patky ke korunce. Nanášíme poute slabou vrstvu oleje a řádně ji roztíráme. Tímto způsobem můžeme ošetřit i nášlapovou část kopyta, neboť tím na čas omezíme nalepování bláta či podestýlky.

ÚDRŽBA KARTÁČŮ-kartáče čistíme kovovým hřbílkem. Po čtyřech nebo pěti pročesání srsti přejedeme kartáčem po kovových lištách hřbílka. Rohem hřbílka ak opakovaně ťukneme ozem, aby vypadly nečistoty zachycené mezi lištami.( hřbílka se vyrábějí i ze deva a plastu, kovová však mají největší trvanlivost)

Potřeby k čištění


Vybavení k čištění koně netvoří pouze kartáče, ale i další pomůcky používané speciálně k určitému výkonu. I když každá z nich se hodí k jiné úpravě srsti, všechny musí splňovat základní podmínku-nesmí zranit jemnou a citlivou kůži koně. Používáme-li nevhodné pomůcky, nikdy nedosáhneme požadovaného výsledku a jak bylo zdůrazněno-může dojít k poranění kůže koně. Souprava k čištění by měla být udržována v náležité čistotě. KOVOVÉ HŘBÍLKO Je určeno k odstraňování chlupů a nečistot z kartáčů. Nesmí být nikdy použito k očistě samotného koně! Hřbílka jsou vyráběna i z jiných materiálů plast, dřevo… HŘEBLO Bývá vyrobeno z plastu nebo gumy. Většině lidí vyhovuje spíše hřeblo gumové. Slouží k odstraňování zaschlého bláta ze srsti koně. Při jeho použití dáváme pozor abychom neporanili koni kůži. ŽÍNĚNÝ KARTÁČ Používá se na vyčesávání prachu a lupů koní. Zjemňuje jejich srst. Kartáč má krátké a husté štětiny. Kartáče se liší svou hustotou. Na letní srst jsou lepší řidší, na zimní srst husté. KARTÁČ Má dlouhé husté štětiny, nemá být používaný na méně osrstěné části těla. KOPYTNÍ HÁČEK Je nezbytnou pomůckou k čištění kopyt. Nesmí být ostrý aby nepoškozoval rohovinu. VODNÍ-RÝŽOVÝ KARTÁČ Je tvrdý kartáč, sloužící k česání ocasu a hřívy koně. Také dobře odstraňuje nečistoty ze srsti světle zbarvených zvířat. Tento kartáč používáme mírně navlhčený, ne však mokrý. HOUBY Potřebujeme dvě, jednu k čištění očí a nozder, druhou na partie pod ocasem. Houby musí být dostatečně vlhké. Po každém čištění houby důkladně vyper. UTĚRKA Používá se na samém závěru čištění(začínat by se mělo kopyty), její pomocí dosáhneme požadovaného lesku srsti.Kartáč na hřívuObrázek “http://www.bolf.cz/obr/9197.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Gumové hřbílko

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/5131.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Kovové hřbílko(na odstranění suchého bláta)

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/9317.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Rýžák

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/5114.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Jemný kartáč

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/60044.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Kopyťák

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/070012.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Štětec na kopyta

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/9294.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Stěrka na vodu

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/70043.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Gumičky

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/70023.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Hřeben na hřívu

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/30066.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Houba

Obrázek “http://www.bolf.cz/obr/09357.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Péče o koně

23.2.2007 16:27 | Bára | Péče o koně

Péče o koně

Ještě dříve než si pořídíme koně, musíme věnovat velkou pozornost výstavbě a vybavení stáje. Stáj by měla být postavena pokud možno na suchém, vyvýšeném místě a užitkový prostor na jednoho koně by měl činit 7,5 m čtverečních. Teplota ve stáji by měla být 10 - 15°C, neměla by přesáhnout 25°C a poklesnout pod 6°C. Relativní vlhkost činí 85%. Také musíme dát pozor, aby ve stáji nebyl průvan, neboť kůň průvan nesnáší. Je-li to možné, měla by být stáj obrácena ke slunci, neboť sluneční paprsky koním velmi prospívají.
Taky by tu měl být prostor na seno a slámu, místnost pro oves a další součásti potravy a místnost pro výstroj - tj. sedlovna a postrojovna. Tyto dvě místnosti by měly být dobře větratelné a každý kůň by v nich měl mít svůj věšák se jmenovkou. Ve větších stájích musí být šatna a sprcha pro jezdce, umývárna pro mytí koní, aby jim bylo možno omýt ocas a kopyta a v létě celého koně teplou vodou.


Stáje mohou být vybaveny boxy, stáními nebo můžeme zvolit volný způsob ustájení.

Volné stáje

  • slouží k ustájení plemenných klisen (jalových, březích i se sajícími hříbaty) a jednotlivých ročníků hříbat. Koně se pohybují volně a uvazují se jen v době krmení. Žlaby jsou zabudovány podél dlouhých stěn a objemná suchá píce se klade na podestýlku do řady uprostřed stáje.

    Stání
  • slouží převážně pro užitkové koně. Je méně komfortní, neboť koně jsou uvázáni za ohlávku vazáky ke žlabu. Jednotlivá stání jsou od sebe oddělena dřevěnými nebo kovovými přívorami (na konci mají řetízky na zavěšení) nebo plnými stěnami. Šířka jednoho stání je 150 - 180 cm a délka 270 - 300 cm. Žlaby jsou kameninové umístěné ve výšce asi 100 cm.

    Boxy
  • slouží k ustájení plemenných hřebců, klisen se hříbaty, pro porod, dostihové a sportovní koně. Minimální plocha boxu by měla být 3 x 3 m, rozměry boxu pro plemenné hřebce 3,5 x 3,5 m a pro klisny se hříbaty 4, 5 x 4,5 m. Porodní boxy by měly mít rozměry dokonce 4 x 5 m, čímž je možno zajistit klisně dobré podmínky před porodem i po něm. Do výšky 140 - 150 cm by měl být box z dřevěných fošen, zbytek až do výšky 220 cm ze železné mříže.
  • podlaha nesmí být kluzká, musí být postavena z trvanlivého materiálu (např. dřevěné kostky zapuštěné do hlíny nebo zvonivky, tedy speciální "zoubkované cihly"). Musí být propustná a musí mít sklon asi 1 cm na 1 m ve směru odtokového žlábku.
  • žlab (dřevěný, z umělé hmoty nebo kamenný) by měl být ve výšce asi 80 - 90 cm od země, nejčastěji v rohu. Koše na seno nejsou příliš praktické - zabírají v boxu místo, jsou-li umístěny příliš vysoko, jsou nebezpečné pro oči (může do nich něco padnout) a způsobují obloukovitost hřbetu. Nejpraktičtější a přírodním podmínkám nejvíce odpovídající je, když si kůň odebírá seno ze země.
  • dveře do boxu se musí otvírat dokořán směrem do chodby nebo mohou být posuvné na kolejích. Nejpraktičtější je stáj s chodbou na píci a hnůj uprostřed a s boxy po obou stranách. Chodba musí být široká 3 - 4 m.

    Uvazování hříbat
    Koně uvazujeme zpravidla až po odstavu. Hříbata musí být zvyklá na ohlávku. Nejlépe je začít uvazovat až jsou hříbata zklidněna po odstavení od matky, aby nedocházelo k dalším násilným stresům hříběte. Uvazování je nejlepší při krmení na krátkou dobu. Je-li uvázáno déle, zpravidla je neklidné a hrabe. Ale časem si zvykne a uklidní se. Pokud se setkáme s koněm, který se "trhá", je lepší tyto koně neuvazovat. Je to důsledek zpravidla z leknutí, špatného zacházení nebo vadou charakteru.

    vazáky

    Úklid ve stáji
    Stání je zapotřebí čistit každý den. K usnadnění práce je dobré mít úplnou soustavu stájových pomůcek. Nejzákladnější je dobře vyvážené kolečko, lopata, podávky a vidle se čtyřmi hroty a koště.
    Při čištění odstraníme znečištěné stelivo, které putuje na hnojiště, podlahu důkladně očistíme a nasteleme čistou podestýlku. Podestýlka je velmi důležitá. Musí být dost hluboká, aby si kůň mohl lehnout bez nebezpečí, že se odře při kontaktu se zemí. Podestýlka může být např. pšeničná sláma nebo hobliny. Aby jsme ušetřili čas, je možné využívat metodu hluboké podestýlky.


    Máme-li čistou stáj, je ještě zapotřebí postarat se o koně.

    Čištění koní
    Účelem čištění je odstranit z povrchu těla nečistoty a šupinky odumřelé kůže - lupy, které mohou ucpávat kožní póry, čímž je omezeno pocení a dýchání. Dále jím odstraňujeme cizopasníky - vši, svrab a zároveň provádíme masáž.
    K čištění potřebujeme slaměné věchty, žíněné kartáče, bavlněné utěrky, mycí houbičky, kovové hřbílko na čištění kartáčů, gumové hřbílko na slepená místa, kovové škrabky na kopyta, rýžák a hřeben.
    Čištění provádíme nejméně dvakrát denně - ráno a večer. Nikdy nečistíme koně při krmení. Jednak, aby jsme koně nerušili, ale hlavně, aby jsme neznečistili krmivo.
    Čistit začínáme měkkým gumovým hřbílkem krouživými pohyby, aby jsme odstranili hrubou nečistotu. Potom žíněným kartáčem čistíme koně tak, že začínáme od hlavy směrem k zádi dlouhými tahy a vždy po třetím tahu kartáč otřeme o hřbílko. Prach ze hřbílka vyklepáváme mimo stání, nejlépe na navlhčené prkýnko nebo do bedničky s vlhkou rašelinou. Nejvhodnější by bylo čistit koně venku, aby prach zůstával mimo stáj. Tahy provádíme vždy po směru růstu srsti. Hřívu a ocas rozčesáváme po pramenech hrubým rýžovým kartáčem. Oči a nozdry otřeme vlhkou houbou. U klisen je vhodné při každém čištění omýt ochod. Nakonec koně otřeme hadrem.
    Kopyta čistíme škrabkou (kovový háček a tupým koncem), vždy také před a po jízdě. Chceme-li koni zvednout nohu, postavíme se vedle něj tváří dozadu, poklepáváme ho na lopatku (při zvedání přední nohy), na zádi (při zvedání zadní nohy), posouváme ruku po noze do spěnky, za ni pak uchopíme a opakujeme slovo "nohu" a končetinu zvedáme. Řádně odstraníme nečistoty z vnitřní strany kopyta a vyčistíme střelku. Je dobré kopyta natírat buď speciálním přípravkem Cornosan nebo rybím tukem.
    Po jízdě nesmíme zapomenout koně vyvěchtovat pod sedlem nebo podle potřeby toto místo omýt houbou. Šlachy chladíme, omýváme a vytíráme do sucha, čímž zamezíme jejich nepříjemnému onemocnění - podlomu. Při práci můžeme nohy chránit bandážemi, kamašemi nebo zvony.



    Koupání
    Koně koupeme v létě, kdy je teplota vody 18 - 20°C. Většinou koupeme v přirozených koupalištích s písčitým dnem, málo hlubokém s klidným tokem vody. Doba pobytu koně ve vodě by měla být asi 15 min. Nekoupeme koně uhřátého a zpoceného. Po koupeli provádíme do sucha, aby neprochladl.
    Plavení koní

    Mytí
    Kromě kopyt se omývá ještě kštice, hříva a ocas. Hřebcům omýváme předkožku, klisnám omýváme zevní pohlavní orgány. Teplota vody by měla být 30 - 35°C. K mytí používáme nedráždivé mýdlo, nejlépe speciální šampon pro koně. Umytá místa setřeme stěrkou na stírání vody a vytřeme do sucha. Koně umýváme v létě venku, v zimě ve speciálních boxech. Po omytí podesteleme čistou slámou.


    Stříhání srsti, úprava hřívy a ohonu
    Není možné doporučit zejména u koní užitkových, poněvadž srst, hříva a ocas chrání před dotěrným hmyzem, chladem a špatným počasím. Při česání se hříva obyčejně klade na jednu stranu krku, u jezdeckých koní vlevo, u kočárových na vnější stranu, u pracovních naopak na vnitřní. Na krátko se stříhá u koní sportovních, např. u pólo poníků, aby nepřekážela, nebo u těžkých chladnokrevníků, aby vynikla jejich mohutná šíje. Zaplétá se u dostihových a sportovních nebo u těžkých tažných koní na přehlídky. Ohon se stříhá nakrátko, svazuje v uzel, proškubává a prostřihuje nebo ovazuje. Platí předpisy pro jednotlivá plemena. Ale u užitkových koní se ohon zkracuje pouze po hlezno.


    Přikrývání
    Přikrýváním koně lze zabránit výdeji tepla a následnému prochladnutí. Koně přikrýváme při přepravě, silném větru, na noc, proti hmyzu nebo sportovní koně po výkonu. Používáme vlněné přikrývky nebo nepromokavé plátno. Každý kůň musí mít svou vlastní přikrývku.


    Přeprava
    Koně můžeme přepravovat z různých důvodů (na dostihy, závody, při koupi, klisnu k připouštění, z veterinárních důvodů,...). Přepravovat můžeme autem, vagónem, lodí nebo letadlem. Při přepravě autem uvazujeme menší počet koní hlavami ve směru jízdy. Při větším počtu pak kolmo na směr jízdy, hlavami na levou stranu.
    Ne každý kůň však transport snáší. Proto si mají koně zvykat už od mládí na přepravu a zvuk auta. Mladé koně vodíme za koněm starším, zkušeným buď z přírodní rampy nebo rampy přímo z auta. Z počátku jsou nedůvěřiví, nejsou-li ochotni spolupracovat nenutíme je násilím, ale pozvolna je přivykáme novému prostředí. Hlavně nesmíme koni zavazovat oči nebo ho do auta zahánět bičem. To by mohlo špatně skončit. Po nenásilném přístupu si na přepravu zvyknou. Pokud koně odmítají poslušnost, je to buď špatným zacházením nebo charakterem, setkáme se s tím hlavně u koní se špatným zážitkem (zranění, špatné prostředí,...) nebo u koní starších, kteří si na přepravu těžko zvykají.
    Při přepravě musíme koně vždy chránit před případným poraněním. Na všechny čtyři nohy se nasouvají plstěné a kožené chrániče, které sahají od patní kosti až ke kopytu, tím je chráněna korunka. Nemáme-li chrániče, můžeme použít obyčejné bandáže. Nohy ovineme jemnou houní a obandážujeme je, dodatečně pak přiložíme kamaše. Spěnkové klouby a předloktí je rovněž možno chránit speciálními koženými nebo plstěnými chrániči. Nesmíme taky zapomenout chránit kořen ocasu. Kůň, který se v autě opírá o stěnu přepážky, si může do krve odřít ocas u kořene, ten pak nesmírně dlouho odrůstá. Ocas je možno obandážovat (asi v jedné třtině délky ocasu od kořene), není to však bezpečné vzhledem k tomu, že kořen ocasu je silně prokrvený a sevřeme-li ho moc silně, kůň může přijít o ocas kvůli nedokrvení. Jsou známy případy, kdy ocas po dlouhotrvající přepravě odpadl kvůli silně zatažené bandáži. Nejvhodnější hotová ochrana ocasu je proto pokrývka ze silného materiálu, která je zajištěna před spadnutím seřiditelným páskem kolem krku. Ohlávka musí být měkká a silná, nesmí dřít tlamu. Za ušima, na týlu a na nosu ji můžeme obšít kožešinou. Můžeme také použít speciální přepravní ohlávku.

    Speciální přepravní ohlávka
    Transportní auto by mělo splňovat bezpečnostní předpisy a musí být označeno nápisem "Pozor koně, Přeprava koní". S koňmi jede vždy doprovod.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

super

(Alisa, 8. 6. 2010 20:36)

miluji kone a doufam ze budu mit sveho!!! mame farmu hned vedle nas tak proc by ne?

kone a ponici i hribata

(dobry, 15. 2. 2009 20:28)

moc miluju kone mam sviho kone karina a ten ma barvu jako ma ten kun nattim, hnedou jinak mas moc blog hezkej

koni

(kratpe, 1. 1. 2009 19:34)

ja bych chtela mít kone no ale nikdo by sa onej nestaral a tro chu sa bojim žeby ma kopnul anikdo na neho nema čas

koníci

(nazdárek, 22. 11. 2008 9:23)

no je to tu dobrý ale máš tu nějaké věci i dvakrát jako třeba čištění koně!

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA